Slovo design má mnoho významů. Většina lidí si pod ním představí grafiku nebo návrh nějakého produktu, např. automobilu. Ale to není vše. Neodolal jsem a zadal slovo „design“ do Googlu (zkuste to taky) a vypadlo na mě spousta zajímavých odkazů.

Např. podle wikipedie je design vytvoření plánu nebo úmluvy na výstavbu objektu nebo systému. Může označovat jak činnost návrháře, tak výsledný produkt jeho činnosti. Anglické slovo design je údajně odvozeno z latinského de-signare: označit, vyznačit. A postupně dostalo také významy „navrhnout, návrh.“ Cílem designu je co nejúčelněji propojit funkční a estetickou stránku navrhovaného předmětu či systému.

Při naší práci se opíráme o tzv. designové myšlení (design thinking). Tento přístup nabývá v posledních letech na popularitě. Nicméně je světu znám již od 70. let minulého století. Jeho podstata tkví v hlubokém zájmu o porozumění lidem, pro které navrhujeme produkty nebo služby.

Obr. 1: Proces designového myšlení, autor Interaction Design Foundation

Tím se dostáváme k podstatě tohoto článku. Tou je využití designového myšlení ve vzdělávání, respektive při tvorbě vzdělávacích programů a materiálů. K tomuto tématu jsme se dostali díky tomu, že jsme se v těchto “zavirovaných” dobách ještě více zaměřili na online vzdělávání a také na vývoj aplikace pro e-learning.

Dobrý design a plánování jsou při realizaci e-learningových projektů velmi důležité. Pokud vhodně navrhnete a následně vytvoříte online kurzy pro zaměstnance, nemusíte tak často měnit studijní materiály a ušetříte tím dost času. Touto problematikou se zabývá obor zvaný vzdělávací design, někdy označovaný jako instruktážní design.

Co je instruktážní design

Z pohledu firemního vzdělávání je naším hlavním cílem rozšířit znalosti a dovednosti zaměstnanců a zvýšit tak výkonnost organizace jako celku. Jedná se o nemalou investici, proto je třeba přistupovat k návrhu a vývoji vzdělávacích materiálů systematicky.

Instruktážní design nám poskytuje potřebnou podporu. Jedná se o systematický vývoj studijních materiálů, během kterého využíváme designové myšlení a metody. Ty nám pomohou zajistit kvalitu připravovaného tréninku a naplnění očekávaných cílů.

Existuje hned několik designových modelů pro vzdělávání, ale většina z nich je založena na populárním modelu ADDIE.

Obr. 2: ADDIE model, autor Water Bear Learning

ADDIE je zkratka pro pět fází vývoje vzdělávacích materiálů:

  • Analýza
  • Design
  • Development
  • Implementace
  • Evaluace

Model ADDIE předpokládá, že se každá fáze provádí v daném pořadí. Přesto nechává prostor pro zpětnou vazbu a opakování (tzv. iterace) v rámci vývoje. Model nabízí efektivní a cílený přístup, který poskytuje zpětnou vazbu pro neustálé zlepšování.

Důležité je uvědomit si, že každý kurz má jiný účel, rozsah a cílovou skupinu. ADDIE proces pokrývá všechny možnosti, které mohou být zahrnuty do tvorby vzdělávacích materiálů. Jedná se o komplexní pohled na věc, který je však potřeba upravit vaším konkrétním požadavkům. Některé kroky můžete přeskočit či zjednodušit v závislosti na vašich podmínkách, jako je například rozpočet či odbornost.

Analýza (průzkum)

Než začnete s přípravou vzdělávacího obsahu nebo tréninkové strategie, měli byste zmapovat aktuální situaci a zjistit, v jakých znalostech máte mezery.

Analýza potřeb by měla být provedena na začátku jakéhokoli vývoje. Pokud vyvíjíme nový vzdělávací produkt, pak nám analýza pomůže zjistit:

  • jaké znalosti a dovednosti chceme tréninkem doplnit,
  • v čem je e-learning nejlepší volbou pro trénink.

Abyste pochopili současnou situaci a dokázali stanovit cíl samotného školení, je třeba znát odpovědi na následující otázky (příklady):

  • Kdo je cílové publikum
  • Jaký smysl má školení
  • K čemu pomůže tento trénink
  • Zda existují nějaká omezení
  • Jaké jsou možnosti doručení
  • Jaký je časový plán dokončení projektu

Zodpovězení těchto otázek vám později pomůže při určování dalších kroků a rozhodnutí.

Důležité je pochopení potřeb cílového publika. Každý kurz musí být přizpůsoben lidem, ke kterým má hovořit. Je třeba se zaměřit na obsah a styl jazyka, ale i technické provedení samotného kurzu.

Poznávací fáze nám také pomůže definovat obsah kurzu:

  • Analýza úkolů identifikuje úkoly z práce, které se studující musí během kurzu naučit nebo vylepšit. Tento typ analýz je většinou využíván k vytvoření specifických dovedností blízce spojených s prací.
  • Analýza témat se většinou provádí proto, aby nám pomohla určit obsah kurzu. Nejvíce ji využijeme v kurzech, které jsou navrženy pro předání informací.

Hlavní výstup z této fáze: Analýza tréninkových potřeb a tréninkový plán.

Obr. 3: ADDIE model – infografika, autor KloudLearn

Design (návrh)

Po návrhu tréninkového plánu se dostáváme do fáze návrhu struktury a formy obsahu. Zde využijete všechna zjištění z předchozí fáze a použijete je k praktickým rozhodnutím.

Etapa designu zahrnuje tyto aktivity:

  • určení dílčích vzdělávacích cílů, které směřují k dosažení základního cíle celého kurzu,
  • definování pořadí, ve kterém by cíle měly být dosaženy,
  • zvolení instruktážní, mediální, hodnotící a předávací strategie.

Tím nám vznikne prototyp, který využijeme pro tvorbu kurzu. Umožní nám prezentovat osnovu kurzu pomocí lekcí a témat. Vytvořením prototypu můžete rychle ověřit, zda má váš kurz / školení skutečnou hodnotu pro danou cílovou skupinu.

Testování prototypu v počáteční fázi je vždy dobrý nápad. Jedná se o kontrolu navrženého konceptu před tím, než do něj investujete spoustu drahocenného času a peněz.

Výstup z této fáze: návrh struktury kurzů a formy studijních materiálů.

Development (vývoj)

V této etapě přichází na řadu vytváření vlastního obsahu kurzů. Obsah se mění podle zdrojů, které nám jsou poskytnuty.

Vývoj multimediálního interaktivního obsahu je rozdělen do dvou hlavních kroků:

  • vytváření obsahu: psaní a hledání potřebného materiálu a znalostí,
  • vývoj scénáře: dokument, který popisuje všechny komponenty finálního produktu, což zahrnuje obrázky, texty, testy, chování a další.

V této fázi můžete začít vytvářet samotný obsah kurzů. Osnovu kurzu jste již vytvořili, proto se jí držte. Kromě obsahu je třeba odladit také vizuální stránku studijních materiálů.

Toho dosáhnete přidáním grafiky, výběrem správných barev a rozhodnutím o typu písma. Může se to zdát banální, ale má to velký vliv na to, zda je obsah kurzu vnímán jako zajímavý. Pečlivý výběr vizuálních prvků vám umožní prezentovat kurz způsobem, který osloví / zaujme vaše cílové publikum.

Proces vývoje by měl být iterativní. Jakmile vytvoříte kurz, měli byste ho otestovat. Ujistíte se tak, že neobsahuje základní chyby – gramatika, pravopis atd.

Testování by se mělo zaměřit také na mechaniku kurzu. Klíčovým hlediskem v této fázi je navigace. Často se jedná o banality, které nebyly odhaleny jen proto, že nedošlo k testování kurzu.

Výstup z této fáze: obsah kurzu

Obr. 4: ADDIE model – vazby, autor Learn Upon

Implementace (realizace)

Jakmile dokončíte své kurzy, otestujete je a budete s nimi spokojeni, pak je čas se o ně podělit s vašimi studenty – tedy s kolegy v práci.

Kurzy nahrajete do LMS a nastavíte možnosti přístupu ke studijním materiálům. Do aplikace můžete zadat, pro koho je kurz dostupný, kolik času má uživatel na dokončení kurzu, jakým způsobem se kurz bude hodnotit či jak budete získávat zpětnou vazbu.

Jedním z nejlepších řešení, jak zabránit problémům ve fázi implementace, je provést pilotní kurz před tím, než uvolníte obsah všem ostatním kolegům.

Výstup z této fáze: Vaše online kurzy v aplikaci pro e-learning

Evaluace (hodnocení)

E-learningový projekt můžeme hodnotit podle očekávaných výsledků. Záleží na tom, jaké cíle pro daný projekt stanovíme.

Hodnotit lze např. rychlost zapracování nováčků, předání pracovních zkušeností či dovedností nebo dopad projektu na výkon vybraného oddělení či celé společnosti.

Skvělým způsobem, jak získat zpětnou vazbu, je požádat studenty (kolegy), aby na konci kurzu vyplnili dotazník. To lze provést na úrovni kurzu pomocí LMS.

Vytvářejte otázky specifické pro hodnocené oblasti, ale také motivujte studenty, aby vám dali upřímnou zpětnou vazbu, například ve formě odpovědí na otevřené otázky.

Výstup z této fáze: Hodnotící zpráva s návrhem změn pro současné nebo budoucí kurzy

Shrnutí

Hlavním smyslem modelu ADDIE je poskytnout strukturovanou metodu pro vytváření tréninkových vzdělávacích programů. Je to také výkonný nástroj pro zlepšení způsobu, jakým jsou nové vzdělávací materiály testovány.

Získání zpětné vazby ke všem aspektům kurzů je opravdu důležité k tomu, abyste mohli vylepšovat a revidovat obsah.

Investice do vzdělávání vašich zaměstnanců se vám vždy vyplatí. Vrátí se vám v podobě lepších pracovních výsledků, angažovanosti či motivovanosti zaměstnanců.

Jaké jsou vaše zkušenosti s přípravou online kurzů nebo jiných vzdělávacích materiálů? Napište mi níže do komentářů 👇

Obrázek v záhlaví: Pixabay